restaurování kovů,realizace

Realizace

V sočastné době se podílím na realizaci restaurátorských prací :

Klatovy - Jezuitský kostel Neposkvrněného početí P. Marie a Sv. Ignáce

Klatovy  kostel

Klatovskému náměstí dominuje trojice věží, z nichž nejvyšší je Černá městská věž, která vlastně patří k radnici. Další dvě věže patří původně Jezuitskému kostelu Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. Sv. Ignác je samozřejmě Ignác z Loyoly, zakladatel Jezuitského řádu. Základy kostel byly položen r. 1656. Na stavbě se podíleli italští stavitelé Dominik Orsi a Carlo Lurago. Vstupní portály pak vznikly podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Kostel musel být opravován po několika požárech, dnešní podoba je z doby po r. 1810. Kostel je založen an latinském kříži s kopulí nad křížením lodí. Fresková výzdoba je z období kolem r. 1716, fasáda je členěna náznaky sloupů, jinak je vcelku jednoduchá s dělící římsou v polovině výšky lodi, portály jsou zdobeny sochami Josefa Platzera. Kostel vznikl k potřebám Jezuitské koleje, která zanikla po zrušení řádu r. 1773 (později v ní byly kasárna, pivovar, dnes slouží ke školním účelům). Hlavní atrakcí v podzemí kostela jsou katakomby, do kterých byli pochováváni členové řádu i měšťané. Díky působení suchého klimatu v podzemí se řada nebožtíků samovolně mumifikovala. Nedávno katakomby prošly rekonstrukcí, která by měla zabezpečit setrvání daných podmínek pro uchování pozůstatků.Potrvá dva roky a náklady na opravy se odhadují na víc než 100 milionů korun. 90 procent této částky pokryje evropská dotace.Oprava vnějších omítek, elektroinstalace a rekonstrukci cenných fresek a varhan. I to mimo jiné zahrnuje rekonstrukce jezuitského kostela na náměstí vKlatovech. Jezuitský kostel v Klatovech na náměstí už má opravenou střechu a také podzemní krypty, ve kterých jsou známé katakomby. Tato rekonstrukce zahrnuje novou fasádu, opravu zdiva a portálu se vzácnými barokními sochami. Díky ochranným sítím se zlepší i zabezpečení proti holubům, jejichž trus památce škodí. Uvnitř kostela budou opraveny okenní vitráže a restaurátoři obnoví rozsáhlou a velmi cennou freskovou nástěnnou a nástropní výmalbu. „Jsou to malby od barokního umělce Jana Hiebla a znázorňují tři božské ctnosti a čtyři hlavní ctnosti. Na freskách je vidět, že jsou všechny porušené a zdivo je ve velmi špatném stavu. Nejvíce nad varhanami, kam zatékalo. Renovovat se budou také lavice, zpovědnice nebo vzácné barokní varhany,“ řekl farář Jaroslav Hůlle. Dále se bude opravovat sakristie včetně mobiliáře, zmíněné lavice dostanou vyhřívání, kostel bude mít nové osvětlení a přibydou v něm toalety. Jak řekl farář Hůlle opravovat se naopak nebude 11 oltářů, protože to by si vyžádalo dalších několik milionů korun.Dominanta Klatov lákala řadu lidí.Kostel byl oblíbeným místem nejen věřících, ale i turistů. A podle místostarosty Klatov Václava Chrousta jim rozhodně má co nabídnout: „Je to možná jedna z nejkvalitnějších architektonických budov na klatovském náměstí a jsme rádi, že se bude dělat samozřejmě fasáda a uvnitř se opraví ta fantastická Hieblova iluzivní malba oltáře a kupole. Málo se o ní ví a věřím, že díky této rekonstrukci se připomene nejen klatovské veřejnosti. Jedná se o dílo, které zde vzniklo v roce 1716 a Jan Hiebel, který je udělal, patří k předním barokním malířům.“

odkaz na oficiální stránky

Kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Horní  police  klášter

Samotný kostel Navštívení Panny Marie je již zdálky viditelnou dominantou Horní Police. Nachází se na vrcholové plošině na bývalém skalnatém ostrohu nad řekou Ploučnicí a na jeho místě se pravděpodobně již v ranném středověku nacházela pohanská svatyně zasvěcená bohu Svantovítovi. Prvé dochované zmínky o kostele pocházejí již z roku 1291, kdy již Horní Police bývala farní obcí, patřící doksanskému premonstrátskému klášteru. Prvý kostelík, byl zřejmě dřevěný a téměř nic se z něho nedochovalo. S největší pravděpodobností byl zničen za husitských válek. Později byl vystavěn již zděný kostel, patronát převzal Zikmund z Vartenberka a po něm Berkové z Dubé. V roce 1523 byla řekou Ploučnicí vyplavena dřevěná soška Panny Marie, která byla záhy vystavěna na čestném místě na oltáři a od té doby se traduje zasvěcení kostela jako Navštívení Panny Marie. Samotné nalezení sochy se dá jednoduše vysvětlit tím, že vlivem nového učení Martina Luthera se v blízkém Sasku se věřící zbavovali náboženských předmětů připomínajících mariánský kult a tudiž sošku Panny Marie pravděpodobně hodili do řeky. Faktem je, že za nedlouho zmiňovaná soška přitahovala mnoho poutníků a zapomenutý kostelík začal vzkvétat. Sošku i dnes najdete na oltáří kostela a její podobu znázorňuje i mariánský Sloup z roku 1722 udajně se nacházející na místě, kde vlny říčky Ploučnice sošku vyplavily. Zajimavé je, že na Sloupu má socha Panny Marie dvě tváře, jedna se dívá ke kostelu, druhá k nedalekému zámku. Již koncem 17.století bylo třeba kostel přestavět a rozšířit a majitel panství vévoda Sasko - Lauenburský Julius František se proto obrátil na známého litoměřického stavitele Julia Broggia, který začal s přestavbou v roce 1688. Později pokračovala s přestavbou jeho dcera Anna Marie Františka, která stavbu dokončila, ale již v roce 1717 byl kostel dále rozšířen o dvě postranní lodě, přistavěny empory, chór a sákristie. Později byla přistavěna ještě zvoniční věž a fara. Kostel se stal vyhledávaným poutním místem když se navíc rozneslo, že soška Panny Marie má dokázané zázračné účinky. Mnoho věřících bylo údajně zázračně uzdraveno a nejznámnější je pověst o zachránění zákupského občana Matěje Hosera, kterého za třicetileté války Švédové odvlekli do Úštěku, kde ho přikovali ke kůlu, kde měl čekat na popravu jako špeh. Hoserovi se podařilo utéci, spoutanému řetězy a se zavázanýma očima se dostal až do Police, kde mu okovy samy spadly. Hoser to pokládal za zázrak protože se celou cestu modlil k polické Panence Marií. Jeho okovy jsou dosud k vidění v ambitu kostela. Od roku 1723 byla zdejší fara povýšená na arciděkanství a zdejší arciděkan měl výsostné právo stvrzené papežem nosit při bohoslužbách biskupskou mitru a berlu.

odkaz na oficiální stránky

Plzeň hlavní nádraží

nadrazipl

Současná výpravní budova plzeňského hlavního nádraží byla slavnostně otevřena v roce 1907. Budova byla postavena v secesním slohu podle návrhu architekta Rudolfa Štecha, který se podílel i na financování stavby. Přitom se však významně zadlužil a nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna 1908 oběsil.Budova těžce utrpěla americkým bombardováním na jaře 1945, byla však znovu rekonstruována do původní podoby. V době komunismu bylo nádraží přejmenováno v padesátých letech na Plzeň Gottwaldovo nádraží na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Po sametové revoluci se nádraží opět vrátilo k názvu Plzeň hlavní nádraží. V letech 2011-2012 proběhla velká rekonstrukce výpravní budovy, na to navázala rekonstrukce nástupišť a okolí budovy.Budova i s okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou.

nadrazipl2   nadrazipl3

Současná situace

2017

Tenhle týden jsme dokončili první etapu ze tří a dále se bude pokračovat až příští rok doufejme že i další etapy půjdou aspoň tak jako ta první.

2018

Tak už pátý měsíc makáme na druhé a třetí etapě a opravdu zatím to nejde jako etapa první.Nic méně prováděné práce jdou dle termínu snad jsme i trochu v předstihu .

Created Timeshock Prague 2016     fcb icon    news RSS